Together with the autonomous social center Klinika and the Anarchist Federation we are calling for a demonstration on August, 28th concerning the latest police attacks on leftist activists.
Who controls those who control?
By the end of April a sensational story hit the czech News. The czech police, more precisely, the „elite“ of criminal ingestigators from the Department of Organized Crime (Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, ÚOOZ) had managed to achieve a spectacular coup de main – during an operation called „Fénix“ (Phoenix) that lasted for several months they prevented the first serious terrorist attack in the newer history of Czech Republic and uncovered a whole terrorist network. They even confiscated mysterious possible parts of a bomb while raiding several houses and arresting people.
Within the following weeks and months though a whole lot of new information came to light that quickly scratched the oh so nice facade police had built for the media. While they were trying to create an image of terrorists as vivid and colorful as possible, on the other hand information turned up that created doubt of the grounds on which arrests were made and the reasoning for the operation in general. Also more and more information on the methods used by the police during operation Fénix was shared. These were methods the majority of people had come to believe had been thrown onto history`s midden heap alongside “real socialism”: police eavesdropped on activists communication on the phone as well as on the internet, used unlawful threats towards arrested people or those they wanted to use as witnesses in order to get their hands on more information, paid visits to people’s homes in the early morning and applied other “non-standard” practices. Furthermore these means didn’t only aim at the suspects themselves but at a broad collection of people police had identified as “extremists”. How close police worked to the red line and finally even crossed it became clear when a certain Italian company was hacked. This way information turned up that clearly marked the way police handled other people’s computers can hardly be called more than half-legal and also spent a great amount of money on a computer virus which should give them access to computers and emails of leftists activists. Meanwhile this attempt hasn’t just been judged unfair by the activists, but also probably illegal by the Department of privacy and data protection (Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)), mostly because there is no effective control while using these means.
But police isn’t just listening and watching. The greatest doubts are casting two secret investigators who managed to infiltrate the group of those now being accused of having planned an attack on a train. Which role they actually played in the planning of this attack is still mostly in the dark. In court though they are to serve as main witnesses. Wether this approach was legitimate at all is also questioned not only by activists but also by a number of well-known people, among them former dissidents, who wrote an open letter to the police and the public prosecution department.
Just a short wile after the arrests, which weren’t in all cases carried out according to the law, another spectacular action in contradition to ruling law took place: the eviction of the socio-cultural centre Cibulka for which police deployed more than a hundred heavily armed cops and a water gun. Justice used this police operation, as so many times before, to settle a civilian conflict between landlord and tenants as a criminal case. A chapter of it’s own represent the ongoing attempts of the police to twarth all efforts to realise the autononomous social centre „Klinika“.
Just a few days after the raids police attacked antifascists blocking a Neonazi-march in Brno. Here, about two months later yet again people had to block another Neonazi-March and police arrested a young russian antifascists. Not embarrassed by anything at all, no matter how absurd, police suspect him of attempting an attack on the private home of the Czech Minister of Defense. Though Putin’s regime is trying to destroy the anarchists’ movement in Russia by means of repression, the Czech police claims he performed the attack in support of Putin. Though they don’t have no evidence at all that he was involved in the attack, he still is jailed.
All this has one thing in common: the efforts police is making in order to fight back the assumed “equivalent” of right-wing extremism on the opposite side of the political scale. Their dangerousness is described by the Czech authorities as follows: overestimation of democratic principles, spreading documents on civil and human rights, organization of antiracist demonstrations or demanding people will be actually paid the money they earned working at a restaurant. This whole wave of repression aims at only one thing, discrediting oppositional voices and surpressing the development of social and political alternatives.
The latest events certainly mark a peak within the long history of “small scale” harassment of left and anarchist activists, but they also point to something way more threatening: the further expansion of the power of police. This expansion contains also political moves, like searching and fighting ideological enemies with no regard to valid laws. Haunting society with the concepts of “extremism” and “terrorism” police is taking one step after the other on their way towards ever more budget, competence and control they exercise over all of us. These days we are witness to a silent “Neo-Normalization” meant to silence all oppositional voices. Who’s going to be next in the firing line of the police? Environmental activists, NGOs, somebody else? Their ideas of how a perfect Orwellian society would look like can be derived from the words of several rank and file officers who dream of “complete” databases containing the DNA of every person living in Czech Republic, want to have a camera at every single corner and demand evermore possibilities to control what people are doing on the internet.
But we want another society, we want real democracy, free and in solidarity, where those who speak out openly don’t have to fear repression and surveillance. For such a society we have to fight. We can start by hitting the streets and speaking out loud and clear against that kind of society and those political projects we for sure reject.
No more surveillance and no more expansion of control! Stop police arbitrariness! Stop repression against the left and anarchists’ movement!
If we don’t fight back this nonsense, this state of repression and it’s police, it could already be tomorrow we serve time together!
The facebook event can be found here.
More information coming soon.
Demonstrace: Kdo ohlídá hlídače? Zastavme policejní útok na politické aktivisty a aktivistky!
V sobotu 28. srpna pořádáme společně s Autonomním sociálním centrem Klinika aAnarchistickou federací demonstraci proti policejnímu útoku na levicové aktivisty a aktivistky.
PROHLÁŠENÍ
Senzační zpráva rozvířila na konci dubna letošního roku stojaté vody domácí žurnalistiky. České policii a zvláště „elitním“ kriminalistům z ÚOOZ se podařil husarský kousek – během několikaměsíční rozsáhlé policejní operace příznačně pojmenované Fénix prý zabránili prvnímu vážně míněnému teroristickému útoku v novodobých českých dějinách a odkryli rozsáhlou síť teroristů. Při raziích a zatýkaní podezřelých dokonce zabavili vysoce nebezpečnou a tajemnou rouru naplněnou výbušninou.
V následujících týdnech a měsících však začala na povrch vyplouvat celá řada nových informací, díky kterým dostala původně jasná a bezchybná mediální fasáda úspěšné policejní operace povážlivé trhliny. Kromě pro média velmi lákavých „úniků“ informací z utajených policejních zdrojů, které měly za cíl, pokud možno ještě více posílit obraz nebezpečných teroristů, začaly na povrch vyplouvat nejen pochybné okolnosti zásahu a zatýkání, ale i metody, které policie během celé několik měsíců trvající operace hojně využívala, a o kterých se spousta lidí mohla domnívat, že skončily na smetišti dějin spolu s předchozím režimem: masivní odposlechy telefonů a internetové komunikace, sledování policisty v civilu v ulicích, vyhrožování vážnými nepodloženými obviněními ve snaze dostat jakékoliv informace od zadržených či svědků, kteří byli poté propouštěni bez jakýchkoliv obvinění, „návštěvy“ policie v bytech aktivistů v brzkých ranních hodinách a celá řada dalších „nestandardních“ postupů. Ty navíc ani zdaleka nemířily jen proti samotným podezřelým, ale zasáhly mnohem širší okruh lidí, kteří měli tu smůlu, že si je policie zařadila do škatulky „extremistů“. Jak moc je policie ochotna pohybovat se na hraně zákona či dokonce za ní, se ukázalo po zveřejnění detailů odhalených nedávným hackerským útokem na servery pochybné italské firmy zabývající se počítačovou špionáží. Podle nich si česká policie v lepším případě pololegálním způsobem a za obrovskou sumu peněz objednala vytvoření počítačových virů. Viry jí měly umožnit rovněž infiltraci počítačů a emailů levicových aktivistů. Nad legálností celého podniku, stejně jako absencí účinné kontroly užití těchto prostředků již vyslovil pochybnosti i Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Policie však neinfiltrovala pouze počítače a telefony. Největší otazníky a pochybnosti totiž vzbudila podivná role tajných policejních agentů, kteří infiltrovali skupinu osob později obviněných z přípravy útoku na vlak. Zůstává přitom nejasné, jak velkou roli hráli v přípravě údajného útoku sami tajní policisté, kteří podle všeho budou v roli klíčových svědků obžaloby v připravovaném procesu. Vážné pochybnosti ohledně legitimity jejich nasazení dokonce projevila řada známých osobností veřejného života v otevřeném dopise policejní inspekci a státnímu zastupitelství.
Krátce po zatýkání, které v některých případech probíhalo mimo jakýkoliv právní rámec, proběhla v rozporu se zákonem další pochybná spektakulární akce: vyklizení kulturně-sociálního centra Cibulka, při kterém policie nasadila více než stovku těžkooděnců a vodní dělo. Zásahem si jako už tolikrát přivlastnila pravomoc soudu, v tomto případě rozhodovat občansko-právní spor majitele s nájemníky. Samostatnou kapitolou pak je dlouhodobá snaha policie zabránit realizaci projektu autonomního sociální centra Klinika. Pouze několik dní po raziích pak došlo k tvrdému zákroku proti antifašistům blokujícím pochod neonacistů Brnem. V témže městě byl o necelé dva měsíce později na další antifašistické demonstraci za dramatických okolností speciální policejní jednotkou zatčen mladý ruský anarchista. Policie – která se nezdráhá vznést sebeabsurdnější obvinění – ho podezřívá z pokusu o útok zápalnými lahvemi na dům ministra obrany ve jménu Putinova režimu, který se však ve skutečnosti naopak snaží tvrdými represemi ruské anarchistické hnutí zlikvidovat. Přestože proti němu policie nemá žádný přímý důkaz, zůstává mladík i nadále ve vazbě.
Všechny tyto akce mají společného jmenovatele – snahu české policie „zatočit“ po tzv. pravicových extremistech i s jejich údajným ekvivalentem na opačném pólu politického spektra. Jejich nebezpečnost spočívá podle policejních výročních zpráv mj. v přílišném kladení důrazu na demokratické principy, v promítání dokumentů o lidských právech, pořádání antirasistických demonstrací či požadování spravedlivého vyplacení dlužné mzdy zaměstnancům restaurace. Celá vlna represí tak působí jako cílená koordinovaná snaha diskreditovat a potlačovat opoziční hlasy, stejně jako rozvíjející se sociální a politické alternativy.
Tyto akce jsou určitým vyvrcholením dlouholeté „drobné“ šikany levicových a anarchistických aktivistů, signalizují však zároveň i něco mnohem hrozivějšího: policie dále postupuje v aktivním budování vlastní mocenské pozice. Jejím průvodním jevem je vytváření vlastní politiky, spojené s hledáním a potíráním jí vytvořených ideových nepřátel bez nutnosti brát ohledy na stávající zákony. Policie si tímto strašením extremismem či terorismem ušlapává cestičku ke stále vyššímu rozpočtu, větším pravomocím a důkladnějšímu dohledu nad námi všemi. Jsme tak v současné době svědky plíživé „neo-normalizace“, ve které budou jakékoliv opoziční hlasy tvrdě umlčovány? Kdo se ocitne v hledáčku policie příště? Ekologičtí aktivisté, nevládní organizace či někdo další? Jak si policie představuje svou verzi ideální orwellovské společnosti lze vydedukovat z výroků některých vysoce postavených policistů, snících o „dokonalých“ databázích DNA všech obyvatel ČR, kamerách na každém rohu či stále větších pravomocích při sledování aktivit uživatelů internetu.
My ale chceme jinou společnost, skutečně demokratickou, svobodnou a solidární, kde se lidé nemusí bát projevit svůj názor bez hrozby následných represí a sledování. Za takovou společnost je však potřeba bojovat. Můžeme začít tím, že řekneme v ulicích nahlas a společně jakou společnost rozhodně nechceme a jaké politické praktiky odmítáme.
Stop sledování a zvyšovaní dohledu! Stop policejní svévoli! Stop represím vůči levicovému a anarchistickému hnutí!
Pokud se DNES společně nepostavíme proti postupujícím nesmyslným represím státu a jeho policie, můžeme již ZÍTRA společně sedět!
Facebookovou stránku události najdete tady.
Více informací již brzy!
[Deutsche Version]
Für Samstag, den 28. August rufen wir gemeinsam mit dem Autonomen Sozialen Zentrum Klinika und der Anarchistischen Föderation zu einer Demonstration gegen den Angriff der Polizei auf linke Aktivist_innen auf.
Wer wacht über die Überwacher?
Ende April diesen Jahres schlug eine sensationelle Nachricht Wellen in der ansonsten ruhigen See des tschechischen Journalismus. Der tschechischen Polizei, genauer, den „Elite“-Kriminalisten der Abteilung zur Aufdeckung von organisiertem Verbrechen (Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, ÚOOZ) war ein Husarenstück gelungen – mit Hilfe einer mehrmonatigen Operation unter dem Decknamen „Fénix“ verhinderten sie den ersten ersthaften Terroranschlag der neueren tschechischen Geschichte und enttarnten ein ganzes Netz von Terroristen. Bei Razzien und Verhaftungen von Verdächtigen beschlagnahmten sie sogar Bestandteile eines Brandsatzes.
In den folgenden Wochen und Monaten jedoch kam eine ganze Reihe neuer Informationen ans Tageslicht, dank derer die anfangs so schöne und keinen Zweifel erlaubende mediale Fassade der erfolgreichen Polizeioperation langsam zu bröckeln begann. Neben den für die Medien sehr verlockenden Informationen, die aus geheimen Polizeiquellen leckten und deren Ziel es war, das Bild der gefährlichen Terroristen so bunt und lebendig wie möglich weiter auszuschmücken, tauchten bald auch Informationen auf, die an den angeblichen Beweggründen für die Operation und den Grundlagen für die Verdächtigungen zweifeln ließen. Ebenso wurde aber auch immer mehr über die von der Polizei während der gesamten Operation über mehrere Monate hinweg angewandten Methoden bekannt, von denen die Mehrheit der Menschen eigentlich angenommen hatte, sie seien mit dem Realsozialismus gemeinsam auf dem Müllhaufen der Geschichte gelandet: die Überwachung von Telefonen und Kommunikation im Internet, Polizisten in Zivil, die Aktivist_innen auf den Straßen beschatten, haltlose Drohungen und Anschuldigungen gegenüber Beschuldigten und Zeug_innen, um sie zur Aussage zu zwingen, „Hausbesuche“ der Polizei in den frühen Morgenstunden und eine ganze Reihe weiterer „nicht standardgemäßer“ Vorgehensweisen. Diese zielten darüber hinaus auch nicht nur auf die einzelnen Verdächtigen, sondern auf einen breiten Kreis von Menschen ab, die das Pech hatten, dass die Polizei sie in die Schublade „Extremisten“ einsortiert hatte. Wie bereitwillig die tschechische Polizei sich an der Grenze des Legalen bewegt und diese schlussendlich auch überschreitet, wurde durch einen Hackerangriff auf eine windige italienische Firma deutlich. Den hierdurch bekannt gewordenen Details zufolge pflegte die Polizei einen im besten Fall halblegalen Umgang mit den Computern anderer Menschen und bestellte für eine riesige Summe Geld einen eigens für sie geschriebenen Virus. Dieser sollte den Zugang zu Computern und eMails linker Aktivist_innen ermöglichen. An der Legalität des gesamten Unternehmens zweifelt unterdessen auch das Amt für Datenschutz (Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)), nicht zuletzt aufgrund fehlender effektiver Kontrollen bei der Anwendung dieser Mittel.
Die Polizei überwachte aber nicht nur Computer und Telefone. Die größten Zweifel erweckte bislang die Rolle einiger verdeckter Ermittler, die sich in die Gruppe derer eingeschleust hatten, denen nun der Anschlag auf einen Zug vorgeworfen wird. Unklar ist nach wie vor, welche Rolle diese Beamten bei der Vorbereitung des Anschlags genau spielten. Vor Gericht sollen sie als Hauptbelastungszeugen auftreten. Ernsthafte Zweifel an der Legimität dieser Vorgehensweise äußerte auch eine ganze Reihe bekannter Persönlichkeiten des öffentlichen Lebens in einem offenen Brief an Polizei und Staatsanwaltschaft.
Kurz nach den Verhaftungen, die in einigen Fällen außerhalb irgendeines rechtlichen Rahmens abliefen, fand im Widerspruch mit dem Gesetz eine weitere zweifelhafte spektakuläre Aktion statt: die Räumung des sozio-kulturellen Zentrums Cibulka, bei der die Polizei mehr als eine schwerbewaffnete Hundertschaft und einen Wasserwerfer einsetzte. Die Justiz nutzte diesen Polizeieinsatz, wie schon so oft, um in diesem Fall einen zivilrechtlichen Streit zwischen Eigentümer und Mieter_innen auf strafrechtlicher Ebene zu entscheiden. Ein eigenes Kapitel sind die bereits seit einiger Zeit andauernden Versuche der Polizei, die Realisierung des Projekts des autonomen sozialen Zentrums „Klinika“ zu verhindern.
Nur einige Tage nach den Razzien kam es dann zu einem Angriff der Polizei auf Antifaschist_innen, die einen Neonazi-Aufmarsch in Brno blockierten. In dieser Stadt verhaftete die Polizei auf einer weiteren antifaschistischen Demonstration nicht ganz zwei Monate später einen jungen russischen Antifaschisten unter dramatischen Umständen. Die Polizei – die sich auch für die absurdesten Anschuldigungen nicht zu schade ist – verdächtigt ihn des versuchten Anschlags auf das Haus des Verteidigungsministers. Im Namen Putins soll er Molotov-Cocktails geworfen haben, vollkommen unerheblich ist dabei, dass dessen Regime die russische anarchistische Bewegung mittels Repression zu zerstören versucht. Obwohl die Polizei keinen einzigen direkten Beweis gegen ihn in der Hand hat, wurde der Haftbefehl gegen ihn nicht aufgehoben.
Alle diese Aktionen haben einen gemeinsamen Nenner – die Bemühungen der Polizei, hart gegen Rechtsextremisten und ihr angebliches Äquivalent am anderen Ende des politischen Spektrums vorzugehen. Ihre Gefährlichkeit besteht dem tschechischen Äquivalent des Verfassungsschutzberichtes zufolge darin, dass sie demokratische Prinzipien übertrieben betonen, Dokumenten über Bürger- und Menschenrechte verbreiten, antirassistische Demonstrationen abhalten oder fordern, dass den Angestellten eines Restaurants der ihnen zustehende Lohn ausgezahlt werde. Die ganze Welle der Repression dient einzig und allein dem Zweck, oppositionelle Stimmen zu diskreditieren und die Entwicklung sozialer und politischer Alternativen zu unterdrücken
Diese Aktionen sind sicherlich der Höhepunkt langjähriger „kleinerer“ Schikanen linker und anarchistischer Aktivist_innen, sie signalisieren jedoch gleichzeitig auch etwas viel Bedrohlicheres: Die Polizei arbeitet weiter am aktiven Ausbau ihrer Machtposition. Hierzu gehört auch das Verfolgen einer eigenen Politik, verbunden mit der Suche nach und der Bekämpfung ihrer ideologischen Feinde, ohne Rücksicht auf geltende Gesetze. Mit dem Gespenst des Extremismus oder Terrorismus will die Polizei immer weiter voran auf ihrem Weg zu einem immer höheren Etat, größeren Befugnisse und immer gründlicherer Überwachung von uns allen. Wir sind in der heutigen Zeit Zeug_innen einer schleichenden „Neo-Normalisierung “, die oppositionelle Stimmen aller Art zum Verstummen bringen soll. Wer gerät als nächster ins Fadenkreuz der Polizei? Umweltaktivist_innen, NGOs oder jemand ganz anderes? Wie sich die Polizei ihre Version einer idealen, Orwell’schen Gesellschaft vorstellt, lässt sich aus Äußerungen einiger höherer Polizeibeamten ableiten, die von „lückenlosen“ DNA-Datenbanken aller Einwohner der tschechischen Republik träumen, Kameras an jeder Ecke installieren wollen und immer weitergehende Kompetenzen bei der Überwachung von Internetnutzer_innen fordern.
Wir aber wollen eine andere Gesellschaft, echte Demokratie, frei und solidarisch, in der sich Menschen, die ihre Meinung offen aussprechen nicht fürchten müssen, Opfer von Überwachung und Repression zu werden. Für eine solche Gesellschaft müssen wir kämpfen. Anfangen können wir damit, dass wir auf der Straße laut und deutlich zum Ausdruck bringen, welche Gesellschaft wir ganz sicher nicht wollen und welche politischen Praktiken wir ablehnen.
Gegen jede Überwachung und gegen den Ausbau des Überwachungsstaats! Stoppt Polizeiwillkür! Stoppt die Repression gegen die linke und die anarchistische Bewegung!
Wenn wir uns heute nicht gemeinsam gegen den fortschreitenden Unsinn eines Repressionsstaats und seiner Polizei zur Wehr setzen, können wir schon morgen gemeinsam sitzen!
Die Demonstration auf Facebook findet ihr hier.
Mehr Informationen folgen in Kürze!